Příklady postřehů a závad 2 - ukázka článku serveru Novinky.cz

Nemáte-li dost problémů, pořiďte si obytné podkroví – část druhá

V minulém díle našeho seriálu jsme se poprvé podívali na fenomén obytných podkroví. V textu jsme se mimo jiné seznámili s první častou skupinou nemocí této konstrukce – s poruchami spojenými se střešními okny. Nyní si na jednom konkrétním případě ukážeme další typ poruch, které obytná podkroví mají, a tou je nevzduchotěsnost.

Dům s obytným podkrovím s trojúhelníkovými vikýři se nedal v zimě vytopit.

čtvrtek 28. dubna 2016, 12:24

Pan Honza si nechal postavit nový dům v podhůří Lužických hor. Přestože spolu s projektantem dbali, aby byl dům správně zateplen, byla v něm v zimě zima.

Riziko 2 – Vzduchotěsnost podkroví

Dům pana Honzy měl velké obytné podkroví s velkými trojúhelníkovými okny ve vikýřích (pan Honza se vyvaroval problémů se střešními okny). V šikmé střeše podkroví byla všude vložena tepelná izolace z minerálních vláken v tloušťce 20 cm. Takto relativně tlustá kvalitní izolace by měla plně stačit na zajištění tepelné pohody v domě.

Během první zimy ale pan Honza zjistil, že ať topí sebevíc, podkroví domu a i propojené přízemí se nedají pořádně vytopit. V domě bylo stále trochu chladno. Pan Honza měl dvě možnosti. On a jeho rodina se začnou otužovat a chodit doma po vzoru Britů v teplém svetru a tlustých ponožkách.

Druhou možností je problém analyzovat a vyřešit. Rozhodl se pro druhou variantu a pozval specialisty.

Tepelná izolace ve střeše byla dimenzována více než dostatečně.

Pozvaní odborníci po průzkumu domu pojali podezření, že příčinou jeho „nevytopitelnosti“ jsou netěsnosti obálky, a to nejspíš právě v oblasti podkroví.

Přistoupili tedy k nedestruktivní diagnostice celé obálky domu, spočívající v termovizním měření za podtlaku.

Termovizní snímek napojení rámu okna na vikýř za podtlaku. Porovnání termovizních snímků prokazuje výraznou netěsnost.

Měření a termovizní snímky na domě pana Honzy prokázaly významné netěsnosti v obálce podkroví. Vrstva, která měla být ve střeše těsná, tedy parozábrana, nebyla kvalitně spojena a nebyla vzduchotěsně napojena na prostupující konstrukce.

Napojení okenních rámů trojúhelníkových oken na vikýř nebylo dotěsněno. Těmito netěsnostmi pak unikal z domu teplý vzduch a dům nebylo možné vytopit.

Netěsnost v napojení rámu okna způsobovala unikání teplého vzduchu z interiéru.

V místech, kde byli identifikovány netěsnosti, musel pan Honza, aby se dostal k parozábraně a k napojení oken, nechat rozebrat vnitřní sádrokartony i části tašek. Tato místa byla poté dotěsněna. Dnes si už pan Honza užívá i s rodinnou výhled na Lužické hory z příjemně vytopeného podkroví.

I tato netěsnost v napojení parozábrany na stěnu způsobovala masivní unikání teplého vzduchu z interiéru.

Je třeba znovu zopakovat fakt z minulého článku. Střešní plášť obytného podkroví musí plnit často protichůdné funkce (vodotěsnost, tepelná a akustická izolace, vzduchotěsnost atd.) a přitom být smrsknutý do poměrné tenké konstrukce napojené na ostatní části stavby.

Způsob, kterým se v současnosti střešní plášť navrhuje a realizuje, se stává zdrojem problému. Pokud návrh a realizace nejsou dokonalé (s čímž bychom neměli úplně počítat), bude podkroví více či měně nemocné.

Autor: Ing. Radim Mařík, hlavní inspektor nemovitostí