Vychytáme všechny mouchy!

Vyhledávání

Příklady postřehů a závad 1 - ukázka článku serveru Novinky.cz

07.10.2016 12:01

Nemáte-li dost problémů, pořiďte si obytné podkroví – část první

Obytná podkroví jsou v historii bydlení poměrně novým fenoménem. V dřívějších tradičních staveních se tato část domu k bydlení až na výjimky nepoužívala. Vyřešit totiž všechny stavebně konstrukční detaily tak, aby do podkrovního prostoru nezatékalo, aby v zimě nebyla zima, nekondenzovala voda a aby v létě nebylo příliš horko, není zas tak jednoduché. O nejčastějších poruchách a rizikových řešeních, se kterými se často setkávají inspektoři nemovitostí, se s vámi chceme podělit v několika článcích našeho seriálu.

Příklad rodinného domu s obytným podkrovím pod šikmou střechou

čtvrtek 21. dubna 2016, 12:18

Na začátku je třeba uvést přehlížený, i když zcela logický fakt. Nejméně poruch a rizik poruch mají konstrukce, které jsou technicky jednoduché. A obytné podkroví rozhodně technicky jednoduchou konstrukcí není.

Naši předci vycházeli z osvědčených řešení, mezi něž například patřilo využití podkroví jako sklad sena (krmiva pro dobytek). Nad obytným přízemím byl podkrovní prostor zakryt sedlovou střechou se skládanou krytinou. Ta stejně jako dnes nebyla absolutně těsná proti vodě (např. vodorovně nebo zespoda hnanému dešti či zafoukanému sněhu).

To však nevadilo, neboť podkroví bylo dobře větrané a na podlaze mělo nad dřevěným trámovým stropem většinou vrstvu z udusané hlíny, která sloužila jako hydroakumulační vrstva. Ta vodu při suchém počasí zase odevzdala do vzduchu a případná zvýšená vlhkost se tedy poměrně jednoduše vyvětrala.

Uskladněný materiál na půdě (seno, sláma atd.) pak sloužil jako tepelná izolace stropu nad obytným přízemím.

Střešní okno v kuchyni. Nesprávně řešený parapet a použití okna v tomto typu místnosti způsobuje kondenzaci vody na zasklení a rámu okna.

V dnešní době však už žijeme jiným stylem než naši předci, a snaha o co nejlepší využití prostoru nás vede k zobytnění podkroví. Střešní plášť tak najednou musí plnit často protichůdné funkce (vodotěsnost, tepelná a akustická izolace, vzduchotěsnost atd.) a zároveň má být smrsknutý do poměrné tenké konstrukce, a to včetně jejího dokonalého napojení na ostatní konstrukce stavby.

To samo sebou přináší spoustu rizikových řešení, která se těžko navrhují, ještě hůře na stavbě realizují a vedou i ke zvýšeným nárokům na pozdější údržbu domu při užívání.

Ideální umístění obytného podkrovního prostoru pod šikmou střechou ilustruje uvedené schéma. Z něj vyplývá, že nejméně rizikovým řešením je, když střešní plášť netvoří ani jednu z obvodových konstrukcí obytného prostoru.

Zvláště pro koupelnu umístěnou v podkroví by mělo platit, že by ideálně žádnou z jejich obvodových konstrukcí neměl tvořit střešní plášť.

Riziko 1 – Střešní okna

Pro přirozené osvětlení obytné místnosti slouží okna. V obytných podkrovích jsou často osazována střešní okna. Ta jsou však kvůli své poloze ve střešním plášti velmi náročným technologickým prvkem a zvláště u starších staveb je jejich způsob osazení a umístění zdrojem častých vad, se kterými se běžně setkáváme při inspekcích nemovitostí.

Střešní okno (staré cca 10-15 let) v koupelně. Pod oknem není otopné těleso, v koupelně není instalován jiný druh větrání (např. ventilátorem) a patrně není provedeno správné připojení parozábrany. Obecně ale použití střešního okna v tomto typu místnosti vede většinou ke kondenzaci vody na zasklení a rámu okna.

Platí proto, že pokud je to z hlediska požadavků na oslunění a osvětlení prostor možné, je vhodné osadit okna do svislých stěn podkroví – tedy do štítů.

Autor: Ing. arch. Petr Tichota, inspektor nemovitostí

Zpět

© 2016 Všechna práva vyhrazena.